Medvěd s citlivým srdcem
Bernský
salašnický pes je krásný svou normálností.Žádný pes se nepřibližuje a nezůstal
věrný pratypu psa domácího.
Těsně
a bez zdrženlivosti se přimyká k člověku a jeho domácnosti.S radostnou
pozorností sleduje všechno dění kolem sebe a dokáže rozlišovat mezi živými
bytostmi,věcmi a událostmi svého domova a vším cizím.Spolehlivě oznamuje
neobvyklé dění a je připraven bránit své lidi a jejich majetek.Je poslušný a
nadšeně a se zřejmou radostí i jistotou samostatně plní uložené
povinnosti.Přitom se za jeho robustním zevnějškem skrývá jemný a láskyplný
cit,díky němuž je tento bývalý selský,pastýřský a hlídací pes přitažlivý právě pro moderního člověka v jeho
přetechnizovaném světě.
První
věty standardu bernského salašnického psa
popisují jeho celkový vzhled a to jako dlouhosrstého tříbarevného psa
střední velikosti,harmonické tělesné stavby,ale přitom silné kostry a dobře
pohyblivého.
Pes
má být jistý,pozorný bdělý a nebojácný v každodenních situacích,dobromyslný
a přítulný v chování vůči důvěrně známým osobám,sebejistý a přátelský vůči
cizím lidem..Střední temperament,dobrá ovladatelnost.
Bernský
salašnický pes potřebuje pro svůj zdárný vývoj naprostou svobodu,které
nezneužívá a pevné spojení s člověkem.Nehodí se pro chov
v kotci,hlídání osamělých objektů,kam ho majitel přijde jenom nakrmit
apod.Svým charakterem selského a
především rodinného psa je pevně
spojen s lidmi a potřebuje jejich blízkost.Jen v případě splnění
tohoto požadavku plně rozvine své vynikající vlastnosti,v opačném případě se
jeho povaha silně negativně deformuje.
Správně
založený pes vyzařuje klid a jistotu.Jedince s dobrou povahou poznáme už
podle toho,jak stojí ve skupině lidí či v posuzovacím kruhu na
výstavě-pevně na čtyřech nohách s volně zvednutou hlavou,hledí se zájmem
kolem sebe,přátelsky vrtí ocasem.nechá na sebe sahat,reaguje klidně a
přátelsky.
Standard
poskytuje různé konstituční typy.Všichni psi nemohou vypadat stejně,jsou to
živé bytosti a ne konfekční výrobky a sympatická na nich je i určitá
variabilita bílých znaků,samozřejmě v tolerancích,které standard
poskytuje.Nemůžeme usilovat o to,aby všichni psi měli bílé znaky stejné.Má snad
být chov zaměřen na určité velikosti barevné kresby a přísnou barevnou symetrii?Ne,třikrát
ne.Mnohem milejší nám je,když se jeden pes liší od druhého,jeden má trochu
více,druhý trochu méně bílé barvy.Ideálem nikdy nesmí být stejnost všech.Jistá
pestrost v rámci jednotného zákona musí zůstat.Hlavní věcí je dobrá stavba
a krásné provedení typu.
Při
hodnocení vnějšího vzhledu psa je třeba také brát v úvahu,že se jedná o
pomaleji rostoucí plemeno.I když podstatné aspekty vzhledu,jako například poměr
délky a výšky těla,síla stavby kostí apod.,jsou po roce,trvá zpravidla dva
roky,než je pes dokonale zformovaný definitivně hotový.
A
ještě něco,psi kteří mají nějakou chybu,jsou pořád ještě bernskými salašnickými
psy, i když nižší kvality z pohledu standardu.I takový pes nám však může
přinést mnoho radosti a být dobrým společníkem.
V článku byly použity poznatky
M.Bärtschiové,MVDR.J.Nesvadby
A
Dr.h.c.Hanse Räbra